Po dvou letech neustálých zákazů a komplikací se situace s covidem uklidnila a my se rozhodli ji využít. Chvíli hledáme, kam vyrazit, konzultujeme to s kamarády a nakonec se rozhodujeme vyrazit sami na vlastní pěst.

Začátkem února vyhledávám letenky, zajišťuji ubytování a objednávám auto. Za jeden večer je naše letošní první dovolená zajištěna.
Druhý den, celý natěšený, hlásím v práci Kačce, že máme zajištěnou dovolenou. Ta na mne vykulí oči a říká: "Tati, ale v tom  termínu máme koupené letenky do Barcelony!!!" To, že mi to už loni hlásila jsem vesele zapomněl a v práci jsme si ještě nevytiskli plán, kdo má kdy volno. Tak co teď s tím? Letenky vrátit nejdou, to jsme si nepřipojistili. A tak místo společné radosti z toho, co nás čeká, řešíme co s tím. Nakonec se Kačenka uvolí přebukovat si let na jiný termín a dává nám přednost. Zlatíčko.


Za mých mladých let se v rozhlase předpovědi počasí věnovalo podstatně více času. Hlásily se energetické stupně (podle nich se řídily spotřeby velkých firem), pak se hlásily douhé řady čísel - teplota, tlak, rosný bod a mezi tím vším se pravidelně objevovala hláška, že naše počasí ovlivní tlaková výše tvořící se nad Azorskými ostrovy...

Dodones si to pamatuji a přiznám, že jsem dlouho nevěděl, kde to pořádně je. No a když už jsme měli to štětí vidět jihovýchodně položenou Madeiru a ještě jihovýchodnější Tenerife, chci prozkoumat i toto místo. Nejvzdálenější výspu EU uprostřed Atlantiku, výrobnu mraků - Azorské ostrovy.

Vybíráme si největší ostrov s názvem São Miguel. Další ostrovy v plánu nemáme, ale dají se navštívit buďto lodí, nebo rychlejší leteckou dopravou.

mapa.jpg

São Miguel (portugalsky Ilha de São Miguel) je ostrov patřící Portugalsku v souostroví Azor. Je sopečného původu. Rozlohou 793 km² je v celém souostroví největší. Je protáhlý z východu na západ v délce přibližně 90 km při šířce 8 až 15 km, nacházejí se na něm neaktivní sopky Furnas a Água de Pau. Povrch je hornatý a dosahuje maximální nadmořské výšky 1105 m. Na ostrově žije 140 000 obyvatel, z čehož 30 000 v hlavním městě Ponta Delgada. Živí se pěstováním ananasů, vína, citrusů a cukrové řepy. Tento ostrov je také uváděn jako jediné místo v Evropě, kde se pěstuje čaj. Ostrov byl objeven jako druhý v pořadí někdy mezi lety 1426–1437.

Makaronésie nebo Makaronéské ostrovy (nesprávně Makronésie jako falešné opozitum k Mikronésii) je souhrnný název pro skupinu ostrovů v Atlantském oceánu západně od Pyrenejského poloostrova a severní Afriky. Pojmenování pochází z antické doby, staří Řekové je nazývali μακάρων νήσοι (makarón – šťastné, nésoi – ostrovy).

Z hlediska geografie zahrnuje:
Azorské ostrovy (Portugalsko)
Kanárské ostrovy (Španělsko)
Kapverdy (Ostrovy zeleného mysu; do roku 1975 portugalské, nyní nezávislá republika)
Madeirské souostroví (Portugalsko)

zdroj: wikipedie


V neděli 19. 3. 2023 nasedáme do RegioJetu a vyrážíme směr Praha. Chvíli po poledni už obíháme nástupiště Hlavního nádraží a lovíme labky. Před druhou hodinou odpolední stojíme na recepci hotelu Prague Star, kde dnes přespíme. Pokoj ještě není připravený a tak si v recepci necháváme kufry a vyrážíme po Václaváku dolů a obloučkem skrze pasáže - a že jich tady je - se vracíme ubytovat. Dáme si svačinu a opět vyrážíme do víru velkoměsta. Je neděle odpoledne a Praha je plná. Po Václaváku kličkujeme mezi davy cizinců - nejvíce tady je asi španělsky mluvících lidí. To není jeden autobus, to je několik vlaků! Slyšíme i angličtinu, ukrajinštinu, němčinu...

Zmatené miminka Začátek cesty Zácpa před mostem Výhled na hrad Radnice Nejužší ulička Na pivko u Švejka Hlavní nádraží Dítě nechápe, dáma poměřuje Blatouš na Čertovce


Projdeme v zástupech na Staroměstské náměstí a obloukem přes Platnéřskou dojdeme na Karlův most. Přejdeme jej a jdeme kolem Čertovky k nejužší uličce v Praze. Řízeni semafory si ji projdeme tam a zpět a pak si sedáme ke Švejkovi v Malostranské pivnici na jednu Plzeň. Ač je venku relativně chladno, sedáme si na zahrádku - nad sebou máme infra zářič a je tu parádně. Pivo jen zasyčí a máme ho v sobě. Pak pokračujeme po Kampě kolem Sovových mlýnů až na Most legií, po kterém přecházíme opět na druhou stranu Vltavy. Obejdeme Zlatou kapličku, navštívíme Rotundu Nalezení sv. Kříže a pak se po Národní vracíme na Václavák. S jedenácti kilometry v nohách a s hromadou odlovených kešek upadáme do postele. Zítra nás čeká druhý cestovní den.


Cesta na Azory - ostrov São Miguel - letenky, doprava, ubytování a vše ostatní kolem

Nejzápadnější místo ostrova - A Porta do Diabo, Termas da Ferraria, Miradouro da Ilha Sabrina, Farol da Ferraria, Pico das Camarinhas

Sete Cidades, urbex hotel Monte Palace na vyhlídce King's view, cesta kolem Lagoa Verde, Miradouro da Ponta do Escalvado, divoká pláž v Mosteiros

Čajové plantáže Fábrica de Chá Gorreana a vodopád Cidreira, soutěska Ribeira dos Caldeirões

Lagoa do Fogo s procházkou po hraně caldery, Remédios a cesta k Janela do Inferno

Fumaroly - Caldeiras das Furnas, procházka u Lagoa das Furnas

Rocha da Relva - útesem k moři


No a jako vždy a jako vše, má i tato dovolená konec. Odlet máme v šest ráno - to je ještě za hluboké noci. Objednáváme si na webu odvoz na letiště stejnou společností, která nás při našem příletu vyzvedávala. Trochu mám obavy, aby vše klaplo a taxi bylo přistaveno. No na letiště to máme s kufry asi hodinu a půl, tak při nejhorším to dáme pěšky. A proto si nastavujeme budíka na tři ráno a taxi voláme na tři čtvrtě na čtyři.

Naposled se rozloučíme s ubytováním, zkontrolujeme že jsme si nic nezapomněli a zavíráme za sebou dveře. V tu chvíli se v uličce za námi nastartuje motor a rozsvítí světla - tak pokud to není mafie, je to naše taxi! Z mikrobusu vyskakuje nám známý João, nakládá nám kufry a my jsme za pár chvil na letišti. Chvíli čekáme na odbavení, pak nasedeme do Airbusu A321 neo a na čas - ještě za tmy - startujeme. Tady už nemáme štěstí a nesedíme vedle sebe - ale přes uličku, já u okna a Janka v uličce. Bluetooth ale dosáhne, tak můžeme společně poslouchat ve sluchátkách detektivku.
Po chvíli se před námi rozednívá a my míříme do světla. Tedy obrazně...

cesta-do-lisabonu.jpg

Bez problémů přistáváme v Lisabonu, kde máme 4 hodiny času na přestup. Chvíli brouzdáme po letištních prostorách plných cestujících a pak si najdeme klidné místo u gejtů, kde si sedneme a posloucháme knihu. Pak další nástup do letadla a míříme do Prahy. Já sedím hned vepředu za VIP a Janka úplně na konci na posledních sedalech.

Před sedmou večer jsme v Praze. Chvíli hledáme, kde je zastávka autobusu na hlavák - tam, kde nás vysazoval při odletu na dovolenou není. Ptáme se u okýnka mladého muže, který nás směruje k terminálu jedna a tak se rychlým přesunem dostaneme na zatávku, kde stojí bus s otevřenými dveřmi. Naskočíme, zaplatíme 200,- a vyrážíme.

Tak nějak doufáme, že dostat se z Prahy do Ostravy nemůže být problém, můžeme vybírat z několika dopravců a určitě něco pojede. Jede, ale až za hodinu a půl. Při čekání mi začíná být divně - že by únava? Ve Regiu jsme v kupé sami a já mám pocit, že mi stoupá teplota. V jednu ráno vystupujeme ve Svinově, stihneme i noční tramvaj a v 1:45 už ležíme doma ve vlastní posteli. Shodujeme se, že se stalo přesně to, o čem jsme si povídali před odjezdem na dovolenou - už jsme doma a ani nevíme, jak to uteklo.

Druhý den ráno se probouzím s teplotou 38,6°C a bojuji s ní skoro celý další týden. Azorská chřipka typu B mi dává zabrat více, než předvánoční covid. Jak jsem se chlubil, že jsem už nebyl nemocný dlouhé roky, musím si to pořádně vybrat. To mám z toho, že jsem se chlubil...

Z Lisabonu do Prahy Letiště Ponta Delgada Letiště Lisabon Dopravní prostředek domů

 

Vytisknout stránku Vytisknout stránku19. 3. 2023, 20:13, zobrazeno 1646x, dnes 2x
5.0 1Hodnocení